A. Boron
Prvek, který se do vod dostává a) primárně z hornin a půd, b) sekundárně s odpadovými vodami (z pracích a čistících prostředků) a výluhy vod ze skládek.
V obyčejných podzemních vodách se nachází ve formě monoméru a v ne-iontové formě jako kyselina boritá. Bór je cyklický prvek. Z magmatických hornin přechází do hydrosféry, do sedimentů a odtud vlivem diagenetických procesů jílových sedimentů opět do vody.
V zemědělství je v závlahových vodách obsah bóru limitovaný, protože může inhibovat růst rostlin. Zvýšené koncentrace bóru mají vody vázané na ložiska ropy, na bahenní vody a vulkanické prameny.
Sloučeniny bóru se používají při impregnaci dřeva (v minulosti telegrafních stožárů), které pronikají do podzemních vod.
Kyselina bóritá se používá v atomové energetice,v některých stopovacích metodách geofyzikálního průzkumu při určování rychlosti vsaku srážkových vod. Používá se též ve sklářství a proto jej mohou obsahovat i skládkové vody.
Na území SR mají nejvyšší obsah bóru vody ovlivněné marinogenní mineralizací, které se vyskytují v podzemních vodách, včetně vod minerálních (prameny a vody v obcích Oravská Polhora, Cigelka, Bardejov, Číž). V mořské vodě je 4,6 mg/l B.